Krátké pohádky
-
Jak Ivan dúmal
Jel pán se služebníkem do Moskvy a na cestě přenocovali v osamělé hospodě. Pán po večeři šel spat a sluhovi nařídil po celou noc bdít. Kdykoliv se probudil, vždy se tázal:,,Spíš, Ivane?”
-
O Peckovi
V jedné dědině žil člověk, o kterém říkali, že je sprostáček; nebyl také nikdy ani dvě míle za pecí, a proto mu říkali i Pecko. Ubohý Pecko byl každému na posměch, každý kout jím vytřeli, a kde kdo měli ho za blázna; ale on ani kuřeti neublížil.
-
O koze
Sedlák měl kozu, a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domů, ptal se sedlák kozy: ,,Nu, kozičko, jak jsi se napásla?”
-
Kubíček hrdina
Za vsí hráli si hoši na vojáky. Jaroušek správců byl jenerálem, Toník bubeníkem, Váša praporečníkem, Jenda a Petr vojíny. Byl tu ještě jeden bojovník: Kubíček šenkýřův.
-
Není panenka jako panenka
Jednou zase šel Pán Ježiš s Petrem navštívit Martu, k níž se začasté s učedníky svými scházel. Když šli po ulicích města Jeruzalema, potkali děvče chudobné sice, ale čistě ošacené.
-
Proč roste dvojí konopí
Jednou zase šel Pán Ježíš vesnicí, a tu viděl starého žebráka plačícího vycházet ze vrat velkého statku. „Proč pláčeš, stařečku?” ptá se ho Pán Ježíš.
-
Petr tlampačem
Jedenkráte zase, když chodil Ježíš se svatým Petrem po tom „širokém údolí“, přišli na rozcestí, kde se mnoho cest křižovalo. Nevěděli, kterou se dát k nejbližší vesnici nebo městečku.
-
Slíbil pán, kožuch dám
Sešli se kozáci v krčmě a vesele popíjeli vodku. Za chvíli vejde stará žebračka, u dveří se postaví, naslouchá a myslí si: „Dobře jsem přišla.
-
Petr Pánbíčkem
Jednou šel Petr velmi zamyšlen vedle mistra svého, až tu najednou povidá: „Pane, musí to být přece krásná věc, být Pánembohem; kýž bych jen půl dne byl Pánembohem, pak bych zase rád byl Petrem !”
-
Petr lakomec
Za onoho času, když Pán Ježíš se svatým Petrem chodili po širokém světě, všelicos se jim na cestě přihodilo. Jednou přišli do vesnice a měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: „Petře, jdi, kup mléka!”
-
Jak šel Honza do služby
Honza s Dobšem šli do města služby hledat. Cestou našli rorzkřápaný džbán, potom brašnu a na konec dudy. ,,Nech to ležet”, povidá Dobeš ,,Proč bych nechával? Kdož ví k čemu to bude dobré!” odpověděl Honza.
-
Jak Honza němčil
Táta přijel z města Brna a povídá Honzovi, že tam páni pořád jen německy mluví, že to musí býti řeč tuze prospěšná. ,,Jeden z nich – měl dlouhé šosy na kabátě a vysoký klobouk na hlavě – tvrdil dokonce, že ta naše řeč už brzy pomine.