Jednou chtěl Honza do města mezi pány, aby se přiučil pěkným způsobům. Šel a dával si pozor, jak se mluví. Ale pořád slyšel jen samé ,,račte, račte.” To ho tak dopálilo, že se vrátil do vsi. ,,Už tady z města, Honzo?” dobírali si ho kdekdo a vyzvídali na něm, proč tak brzy vysloužil. ,,Byla tam samá ráčata,” odsekl Honza ,,ta mne odtud vyštípala.”