Jel pán se služebníkem do Moskvy a na cestě přenocovali v osamělé hospodě.
Pán po večeři šel spat a sluhovi nařídil po celou noc bdít. Kdykoliv se probudil, vždy se tázal:,,Spíš, Ivane?”
,,Ne, nespím, pane!”
,,A co tedy děláš, Ivane?“
,,Dumku dúmám, pane!”
,,A co dúmáš, Ivane?”
„Dúmám, kam se dřevo poděje, když se hřeb doněho vbije.”
,,Rozejde se, hloupý Ivane!”
Opět usnul pán a probudiv se ráno, táže se:,,Spíš, Ivane?”
,,Ne, nespím, pane!”
,,A co tedy děláš, Ivane?”
,,Dumku dúmám, pane!”.
,,A co dúmáš, Ivane?
,,Dúmám, kdo sedla ponese, pane!”
,,A koně, kde máš, Ivane?”
,,Zloději je v noci ukradli, pane!”
,,Což jsi spal, psí synu?”
,,Ne, nespal, velkomožný pane!”
,,A cos tedy dělal, Ivane?”
,,Dumku dúmal, pane!”