Pavel vypůjčil si od spolužáka obrázkovou knihu, v níž střídaly se básničky, povídky a pohádky s články poučnými: přírodopisnými, dějepisnými, zeměpisnými.
,,Podívej se, Katuško, to bude čtení! A těch obrázků!” volal radostně, vstoupiv do pokoje, kde jeho sestřička Katuška hrála si s panenkou.
Katuška ráda se dívala na obrázky a také ráda čítávala.
Když tedy Pavel usedl ke stolu, stoupla si k němu, držíc panenku na ruce, a s bratříčkem prohlížela pěkné obrázky. Při tom střídavě přečítali nahlas názvy článků.
,,Něco ti přečtu, Katuško!” nabízel se Pavel, když dospěli k poslednímu obrázku.
,,Jsi hodný, Pavlíčku!” usmála se Katuška. ,,Třebas tu pohádku o dobrém králi a jeho zlých synech? Ta bude jistě hezká!”
Pavel tedy vyhledal onu pohádku, jejíž počátek byl na dolejší části stránky, spolu s obrázkem, jak starý král pláče nad svými zkamenělými syny.
Pavel četl:
,,O dobrém králi a jeho zlých synech. — Kouzelník Mrakoš hostil na svém hradě kraleviče Lubomíra. Když jej prováděl komnatami, zahlédl kralevič veliké zrcadlo, a v něm jevila se podoba starého muže, jak lomí rukama.
,,Kdo je ten ubožák?” zvědavě ptal se kralevič.
,,Povím ti o něm, kraleviči!” řekl kouzelník. ,,Vyslechni mne pozorně! — V daleké zemi, za Černými skalami, žije starý král, jehož —
Pavel obrátil list a četl dále:
,,… jehož koruna je velice hustá. Ovoce jeho či plody slují bukvice a mají olejnaté jádro“.
,,Co to čteš, Pavle?” podivila se Katuška.
,,Co bych četl? Co je zde!” hájil se Pavel. ,,Jen se podívej!”
Skutečně, četla Katuška totéž, co před chvílí Pavel.
,,To je podivná pohádka!” vrtěla Katuška hlavou.
,,Starý král má hustou korunu a rostou na něm bukvice!
Takové pohádky jsem ještě nikdy neslyšela!” zasmála se.
,,Já také ne!” doznával bratr a zahleděl se na předcházející stránku, načež četl na stránce následující.
Zase týž výsledek! Král s hustou korunou a bukvicemi! A když prohlížel dále, nikde už nenalezl zmínky o starém králi a jeho zlých synech. Nevěděly děti, kterak si to vysvětliti.
Tu přišel ze školy starší jejich bratr Josef, student.
,,Josefe, prosím tě, podívej se do té knihy!” žádala Katuška. Je tu taková divná pohádka.
Student nahlédl a zavrtěl hlavou. Pojednou však se usmál, vzal nůž a řekl:
,,Jsou zde dva listy slepené! Hned uvidíte!”
Nožem oddělil listy – a skutečně nalezl Pavel pokračování pohádky na straně druhé a její dokončení na straně třetí. A na této straně začínal článek krátce pojednávající o dubu a buku.
,,Četl jsi, Pavle, o králi a buku dohromady!” zasmál se Josef. ,,Pak ovšem byla to podivná pohádka!”
Pavel i Katuška také se tomu zasmáli; a potom četl Pavel dále o dobrém králi a jeho zlých synech.