Dávno v Japonsku žil mladý a šikovný rybář jménem Urashima Taro. Byl známý svou laskavostí a byl milován všemi ve své vesnici. Jednoho dne, když Urashima Taro rybařil u moře, uviděl skupinu dětí, jak týrají malou želvu. S lítostí v srdci ji zachránil a nechal ji jít zpět do moře. Želva mu poděkovala a slíbila, že se mu odvděčí.
Následujícího dne se želva vrátila a pozvala Urashimu Taru na návštěvu Dračího paláce (Ryugu-jo), což byl bájný podmořský palác. Urashima Taro souhlasil a želva ho proměnila tak, aby mohl dýchat pod vodou, a společně se ponořili do hlubin moře.
Když Urashima Taro dorazil na zádech přátelské želvy do Dračího paláce, ocitl se ve světě, který byl stejně kouzelný jako nádherný. Palác, zářící všemi odstíny modré a zelené, se rozkládal před ním jako skvost mořských hlubin.
Vstoupil dovnitř a byl ohromený. Stěny paláce byly zdobeny perletí a korály, a světlo se odráželo v tisících tančících odlescích. Byl přijat Dračím králem a jeho dcerou, princeznou Otohime. Oba mu poděkovali za jeho laskavost vůči želvě a nabídli mu pohostinství jejich podmořského domova.
První den v paláci strávil Urashima setkáním s různými bytostmi moře. Mluvil s chytrými chobotnicemi, poslouchal písně velryb a učil se od ryb o tajemstvích mořských hlubin. Každá bytost měla svůj příběh a své kouzlo, které ho ohromilo.
Další den byl věnován prohlídce paláce. Každý sál byl větší a nádhernější než ten předchozí. Zlaté poklady a kouzelné předměty byly ukryty ve velkolepých komnatách a Urashima byl ohromen jejich krásou a mocí.
Dračí král ho naučil, jak “mluvit” s proudy moře, a princezna Otohime mu ukázala, jak může ovládat vodu kolem sebe. Urashima se cítil, jako by byl součástí moře s každým novým kouzlem, které se naučil.
Pak byla velká oslava, kde se sešly všechny mořské bytosti. Urashima tancoval s medúzami a obdivoval nádherné podmořské ohňostroje, které osvětlovaly celý Dračí palác. Hudba a smích vyplňovaly vzduch, a Urashima cítil radost a pohodu.
Urashima objevil tajnou komnatu plnou starodávných pokladů a magických předmětů. Dračí král mu vyprávěl legendy o hrdinech a dobrodruzích z minulosti, a každý předmět v komnatě byl spojen s tajemnou historií.
Večery trávil Urashima s princeznou Otohime u okna vysoko v paláci, kde pozorovali mořský svět a sdíleli příběhy ze svých životů. V těchto chvílích vzniklo mezi nimi silné pouto a Urashima si uvědomil, jak je mořský svět rozmanitý a kouzelný.
Avšak i přes všechna tato dobrodružství a kouzla ho stále táhlo zpět domů, k lidem, které miloval. A tak se po několika nezapomenutelných dnech rozhodl opustit Dračí palác a vrátit se zpět do své vesnice, aniž tušil, jaký osud ho čeká.
Princezna Otohime byla smutná z jeho odchodu, ale respektovala jeho rozhodnutí. Před jeho odjezdem mu dala tajemnou krabičku (tamatebako) a varovala ho, aby ji nikdy neotvíral.
Urashima Taro se vrátil na hladinu a našel svou vesnici, ale vše se zdálo být jiné. Lidé, které znal, byli pryč a nikdo ho nepoznával. Zjistil, že od jeho odchodu uběhly stovky let a všichni, které znal, již dávno zemřeli.
Zoufalý a zmatený otevřel Urashima Taro tajemnou krabičku, přestože mu princezna říkala, aby to nikdy neudělal. Z krabičky se vynořil oblak bílého kouře, který ho rychle obklopil. Když se kouř rozptýlil, Urashima Taro se proměnil ve starého muže. Uvědomil si, že čas v Dračím paláci plynul jinak a že během několika dní, které strávil pod mořem, uběhla na zemi stovky let.
Urashima Taro pochopil, že i když měl možnost zažít podmořské divy, ztratil svou šanci na život ve svém světě. Příběh o rybáři Urashimovi Tarovi se stal legendou, připomínkou nejen laskavosti a odvahy, ale i pomíjivosti času a důležitosti ocenění přítomného okamžiku.